|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Odlišnosti a podobnosti mezi zvuko-barvovou synestezií (chromaestezií) a obdobnými percepčnímy jevy
Kysilková, Lenka ; Šebesta, Pavel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Synestezie je percepční jev objevující se u části populace. Stimulace jedné smyslové modality způsobí projev i v jiné nestimulované modalitě. Například při zvukové stimulaci se objevuje současný vizuální projev jako barva. Tato práce se zaměřuje na shrnutí fenomenologických poznatků a možných mechanických příčin synestezie. Podobnost synestezie jiným obdobným percepčním jevům jako krosmodální korespondence vnáší nejasnost definice fenoménu a neshodu mezi vědci ve vymezení synestezie. Popisuji rozdíly a podobnosti s krosmodálními korespondencemi. Také kriticky evaluuji metodiku experimentálních studií. Klíčová slova Synestezie, krosmodální korespondence, percepce
|
|
|
Odlišnosti a podobnosti mezi zvuko-barvovou synestezií (chromaestezií) a obdobnými percepčnímy jevy
Kysilková, Lenka ; Šebesta, Pavel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Synestezie je percepční jev objevující se u části populace. Stimulace jedné smyslové modality způsobí projev i v jiné nestimulované modalitě. Například při zvukové stimulaci se objevuje současný vizuální projev jako barva. Tato práce se zaměřuje na shrnutí fenomenologických poznatků a možných mechanických příčin synestezie. Podobnost synestezie jiným obdobným percepčním jevům jako krosmodální korespondence vnáší nejasnost definice fenoménu a neshodu mezi vědci ve vymezení synestezie. Popisuji rozdíly a podobnosti s krosmodálními korespondencemi. Také kriticky evaluuji metodiku experimentálních studií. Klíčová slova Synestezie, krosmodální korespondence, percepce
|
|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Reflexe hudebního díla v literatuře evropské moderny
Kovaříková, Olga ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Práce se zaměřuje na intermediální vztahy mezi hudbou a literaturou v evropské literární moderně a rané avantgardě, přičemž sleduje dopad hudby na literární text, literaturu jako takovou a na bytostně literární médium knihy. Hudebním dílem se v tomto případě myslí především Wagnerova hudební dramata a teoretické texty, které nastínily Wagnerův umělecko-estetický koncept Gesamtkunstwerku jakožto totálního uměleckého díla sjednocujícího všechna umění. Tato práce sleduje metaestetickou linii niterného, synesteticky orientovaného intrakompozičního literárního Gesamtkunstwerku ve vybraných textech Charlese Baudelaira, Stéphana Mallarméa, Marcela Prousta a v almanachu Der Blaue Reiter, přičemž odhaluje podstatu analogií mezi hudbou a literaturou, jednotlivé projevy muzikalizace a jejich význam pro literární dílo a literaturu jako celek. Zároveň akcentuje, že na vybrané texty má velký vliv rovněž již "literalizovaná" hudba a esoterické učení o spekulativní hudbě, a též upozorňuje na postupné rozmělňování hranic mezi uměními na cestě k abstrakci.
|
|
|
Vztah grafémů a barev u rodilých mluvčích češtiny
Džupová, Olga ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována vymezení synestézie a zhodnocení dosavadního výzkumu synestézie grafémy-barvy. Druhá část představuje shrnutí vlastního výzkumu, který je replikací výzkumu ze studie Julie Simnerové et al. Non-random associations of graphemes to colours in synaesthetic and non-synaesthetic populations. Třetí část obsahuje interpretaci výsledků vlastního výzkumu a jejich srovnání s výsledky získanými na angličtině.
|
|
|
Teorie psaného jazyka
Chromý, Jan ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Kořenský, Jan (oponent) ; Křístek, Michal (oponent)
v českém jazyce Práce se snaží vymezit principy a základní aspekty možné budoucí teorie psaného jazyka a kriticky analyzovat dosavadní přístupy k věci. V první kapitole jsou představena východiska práce a vymezeny základní principy, na kterých je závislý výklad v kapitolách dalších. Druhá kapitola je věnována neempirickým přístupům k psanému jazyku a snaží se představovat vybraná pojetí psaného jazyka a kriticky reflektovat jejich teoretický dosah. Ve třetí kapitole jsou reflektovány vybrané empirické přístupy k psanému jazyku a je ukazováno, jakým způsobem mohou konkrétní empirická zkoumání a empiricky založené poznatky pomoci při vytváření teorie. Čtvrtá kapitola podává kritický přehled koncepce stylotvorných faktorů v české a slovenské lingvistice. V její druhé části jsou pak na příkladu konkrétního experimentu zabývajícího se stylotvornými faktory připravenost a nepřipravenost nastíněny možnosti validnějšího a reliabilnějšího přístupu k tomuto problému. Pátá kapitola je věnována problematice synestézie v souvislosti s psaným jazykem - cílem tak je propojit výzkumnou oblast, která by z hlediska autonomní lingvistiky byla považována za ne-lingvistickou, s výsostně lingvistickými problémy.
|
host ::
RSS.